kolejove_vozidlo

I tak tradiční technologie, jakou je kolo kolejového vozidla, je předmětem inovačních postupů

27. 10. 2014

Vědec brněnského VUT zřejmě strávil nějakou dobu v blízkosti členité a frekventované železniční tratě. A rušivé hlukové efekty při průjezdu vlaku zatáčkami ho inspirovaly k sérii vylepšení.

Ale teď vážně. Takhle to nebylo. Pojezdová kola drážních vozidel (železnice, tramvaje, stavební kolejová technika apod.) jsou opatřena zpravidla okolkem. Mezi okolkem a bokem kolejnice dochází především při průjezdu oblouky ke tření, které způsobuje zvýšené opotřebení materiálu kolejnice i kola a je doprovázeno výrazným hlukem. K potlačení těchto jevů jsou kolejová vozidla osazena mazacím zařízením, které průběžně dodává mazivo do míst, kde je jeho přítomnost žádoucí. Tato metoda je používána již poměrně dlouho, je tedy tradičně robustní, ale má i řadu nedostatků.

Profesor Nevrlý z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně je profesně zaměřen mimo jiné na aplikovanou mechaniku a tekutinové systémy, takže popsaná problematika mu není zdaleka cizí. Ve svém výzkumu se zaměřil na prevenci i odstranění nežádoucích jevů a stal se autorem série řešení z této oblasti, z nichž každé je chráněno užitným vzorem. Navrhnul laboratorní zařízení, které umožňuje experimentální testování funkčnosti a efektivity mazacích zařízení okolků pojezdových kol kolejových zařízení a to včetně simulace povětrnostních podmínek. Podrobnosti jsou dostupné zde. Optimalizace funkce mazacího zařízení již při jeho konstrukci vede ve svém důsledku k úsporám materiálů, nákladů i k nižší zátěži životního prostředí.

podvozek

 Obrázek: Podvozek nákladního vlaku

Výše zmíněná mazací zařízení v drážní dopravě jsou obvykle sestavena z mazacího přístroje se směšovačem maziva a stlačeného vzduchu, který je trubkami propojen s mazacími tryskami. Potrubí i trysky se nacházejí na podvozku, kde jsou tyto části vystavovány extrémním vlivům (počasí, dynamické rázy, koroze), jejichž působením dochází k omezení funkčnosti (mazivo je nanášeno na špatné místo, nebo v nesprávném množství), případně k úplnému výpadku mazání. Revize mazacího zařízení je prováděna jen při pravidelných kontrolách, takže případná závada je zjištěna většinou se značným zpožděním, tedy i bez možnosti zabránit škodám (na kolejovém svršku, na podvozku, na životním prostředí). Profesor Nevrlý navrhnul dvě řešení eliminující tyto nedostatky. Jedná se o Zařízení na kontrolu mazání okolků kolejových vozidel, které dává obsluze stroje přehled o tom, že všechny mazací trysky fungují v předepsaném režimu a mazivo je nanášeno na ta místa, kde je to žádoucí. Podrobnosti o užitném vzoru jsou zde. Druhým řešením je Zařízení na mazání pojezdových kol kolejových vozidel, které zajistí okamžité informování obsluhy v případě výpadku mazacího zařízení a umožní tedy bezprostřední reakci a obnovu jeho funkčnosti v nejbližším možném termínu. Více pak zde.

Zdroj hlavního obrázku: Dezidor, Wikimedia Commons, 2008
Zdroj obrázku v textu: Běťák, Wikimedia Commons, 2014

 


FaLang translation system by Faboba