Výsledky

S rozvojem informačních technologií roste obliba inteligentních domů, zejména pasivních inteligentních domů. Tyto domy se snaží maximálně šetřit na provozních nákladech a zároveň mít maximální komfort. V místnostech jsou proto nainstalována různá čidla, která sledují teplotu, vlhkost, světlo, apod. Pro řízení měřených hodnot počítačem jsou dále v místnostech instalovány speciální ovládací prvky – termostatická hlavice, ovládání žaluzií, vypínače u světel, apod. Všechny tyto prvky musí být vybaveny mikrokontrolery, které umožňují komunikaci s počítačem.

Popis technologie

Pro spojení senzorů s centrálním počítačem se používají tři druhy sítí. První je založena na tom, že každý senzor je připojen k počítači svým kabelem. To má za následek spoustu kabelů vedoucích po domě a shlukujících se u počítače, do kterého jsou všechny zapojeny. Rozšíření o další prvek pak znamená připojit do počítače další kabel. Druhý způsob spočívá v připojení senzorů za sebe a jejich ovládání přes sběrnici, což s sebou nese problematické napojení nového prvku a složitost prvků v síti. Posledním způsobem je systém bez centrálního prvku. Jeho velkou nevýhodou však je relativní složitost každého prvku v síti, protože musí umožňovat komunikaci se všemi ostatními prvky.

Nově navrhovaný způsob se tak trochu „vrací v čase“. Jeho síť nevyužívá žádných komunikačních prvků, takže žádný senzor nemusí být vybaven mikrokontrolerem pro komunikaci s počítačem. Tím jsou použité prvky v domě podstatně levnější. Do centrálního počítače je připojen malý počet kabelů, pro 32 senzorů stačí jeden UTP kabel (běžný kabel na internet). Při použití dvou kabelů vedených společně je možné teoreticky připojit až 8192 senzorů. V praxi by pak mohly nastat potíže s napájením, ale přes 1000 senzorů by se zvládlo bez problémů. Do počítače lze také připojit dva kabely tak, že každý povede na jinou stranu domu. V tomto případě se možný počet zapojených senzorů sčítá. V dnešních domech, když je 70 senzorů, je to moc, ale záleží na velikosti domu.

Navržené řešení je využitelné jak v inteligentních domech, tak i v mobilních robotech s menším rozsahem

Hlavní výhody

  • Snadné rozšíření o další prvky
  • Skládá se z jednoduchých a tím i levných prvků
  • výsledná cena sítě může být levnější o více jak 50 % oproti současným řešením
  • Každý uzel sítě je pouze pasivní přepínač a má tak i nízkou spotřebu

Ochrana duševního vlastnictví

Nabídka spolupráce

  • Nabízíme licenci či jinou formu využití práv pro využití tohoto vinutí.

Kontakt

Ing. Tomáš Mauder, Ph.D., Centrum transferu technologií, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 541 14 3252


Skupina odborníků na Ústavu elektrotechnologie pod vedením docenta Petra Bači provádí pod záštitou FEKT VUT v Brně špičkový výzkum v oblasti akumulátorů. Do skupiny odborníků patří i dr. Tomáš Kazda, vrcholný český expert na lithium-iontové a na tzv. post-lithium systémy (např. systémy lithium-síra, nebo sodno-iontové akumulátory).


Zabýváme se základním a aplikovaným vývojem a výzkumem v oblasti akumulátorů, v rámci expertíz analyzujeme a vyhodnocujeme parametry akumulátorů s vysokou přesností dle platných evropských norem. Díky znalostem a technologiím jsme schopni definovat parametry a charakteristiky akumulátoru, stanovit vhodná opatření a navrhnout praktická řešení pro výkonové a vysokokapacitní aplikace s důrazem na spolehlivost a kvalitu systému. Máme možnost spolupráce v rámci řešení projektů výzkumu a vývoje na národní i mezinárodní úrovni s reálnými aplikovanými výstupy.


Výzkumná skupina robotiky na Fakultě informačních technologií Robo@FIT

Uživatelská rozhraní bývají přehlíženou částí produktů a pokládají se za jakousi samozřejmost. V praxi jim však je věnována velká pozornost a procházejí náročným testováním, aby byly co možná nejvíce přizpůsobeny cílové skupině, pro kterou je výrobek určen. Často je to právě uživatelské rozhraní, které rozhodne o úspěchu produktu na trhu. Uživatelská rozhraní mohou být jednoduchá, ale i velmi komplikovaná. Například kokpity letadel, velíny elektráren apod.


S využitím softwarového modelování vyvinuli vědci z Ústavu technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulty stavební ideální skladbu vegetační střechy, ve které mimo jiné využívají i vrstvu z recyklovaného polyesteru.


Ve stavebnictví jsou tmely velmi často používané ke spojování různých typů materiálů. Na jejich výrobní kvalitu je tak kladen velký důraz a musí být podrobeny řadě testům a zkouškám.


Na trhu je k dispozici celá řada různých typů hořáků pro praktické využití. Tento článek se stejně jako pracoviště na Ústavu procesního inženýrství zaměřuje na průmyslové hořáky pro spalování odpadních látek (plynů, kapalin). Představeny zde budou hned čtyři druhy.