Výsledky

Fluorescenční mikroskopy nachází stále širší uplatnění v oblasti přírodních věd i v medicíně. Vědci z VUT v Brně vymysleli způsob, jak mohou na mikroskopu kombinovat měření ve světlém poli a fluorescence a využít této metody při sledování fyziologických funkcí srdečních buněk.


Kvalita ovzduší, které dýcháme, je celosvětovým tématem, vždyť to, co dýcháme, ovlivňuje zdravý vývoj každého jedince. A jistě každému záleží na jeho zdraví. Látky znečišťující naše ovzduší nejčastěji pochází z automobilových emisí, průmyslových spalovacích procesů, jsou přítomny v cigaretovém kouři, v podlahovinách, kobercích, oblečení, v syntetických lepidlech, mořidlech a lacích, čisticích prostředcích či kosmetice. Takové látky jsou nejškodlivější především v uzavřených prostorech, jako jsou pracoviště, rodinné domy a dětské pokoje.


V současnosti, kdy hlavní úlohu hraje výzkum a vývoj, jsou kladeny vysoké požadavky na laboratorní přístroje, jejich přesnost, rychlost a v neposlední řadě i mobilitu. Ve Středoevropském technologickém institutu  CEITEC bylo vyvinuto jedinečné zařízení pro chemickou a biochemickou analýzu kapalin tzv. Nanopotenciostat. Toto zařízení vzniklo v rámci projektu VUT Molekulární biotechnologie, kde garantem je doc. Ing. Jiří Háze, Ph.D.


Při své práci často slýchávám dotaz „Jak může určitá společnost spolupracovat s VUT v Brně?“ Postupně tak odhaluji, že je u nás spousta firem, které netuší, že s univerzitou se dá spolupracovat i jinak, než jen vypsáním závěrečné práce pro studenty. Přístup k vědě se na univerzitě stále vyvíjí a je ovlivněn i dotacemi z Evropské unie. Právě tyto dotace nám pomohly dovybavit laboratoře a zřídit nová výzkumná centra. 


Zaměstnanci a studenti Ústavu konstruování Vysokého učení technického v Brně vytvořili nový design dvou typů skenerů. Zároveň přitom vylepšili i některé z jejich vlastností.


Na Ústavu stavebního zkušebnictví, Fakulty stavební, VUT v Brně vznikl návrh zařízení, které umožní sledovat přetvoření jemnozrnných betonů a malt. Původcem tohoto zařízení za VUT je prof. Ing. Jiří Adámek, CSc.,společně s kolegou Jaroslavem Šefcem, který se podílel jednak na vývoji zařízení a sám vyrobil prototyp.